Historie farnosti

Ruprechtický kostel v řece času .... 1910-2010

„Všechno má svůj čas, …“ praví Kazatel: „je čas k narození i čas k umírání, čas k pláči i čas k smíchu, čas k sázení i čas ke sklízení zasetého.“ V životě máme různá období, kdy můžeme hodnotit, děkovat a klást si další cíle. Nyní se i my nacházíme v okamžiku hodnocení, vděčnosti i slavení. Při pohledu zpět vidíme, že 100 let je dlouhá doba. Doba několika generací, mnoha společenských proměn. Při pohledu ještě dál, můžeme nahlédnout, ale že i toto období je krátkou částí dlouhých lidských dějin. Během sta let se v Ruprechticích událo mnohé. Kostel byl postaven v době císaře Františka Josefa, zažil 1. sv. válku, 1. republiku, německou okupaci a 2. sv. válku, odchod německého obyvatelstva, krátký nádech svobody po roce 1945, komunistický útlak i znovunabytí svobody v listopadu 1989.

Tento kostel tak může být symbolem a výzvou pro hodnoty, které trvají stále a mohou lidi spojovat přes mnohé i velké změny. Vždyť i tento kostel zde už neměl být. Lidé, kteří si jej postavili, museli jej i své domovy opustit. Plánovalo se zbourání věže, byl dán průchod vandalům, vystřídali se zde různé instituce, byl v žalostném stavu. Přes všechny těžké chvíle se ale znovu stal dominantou. Jak napsal místní pamětník: „Nikdy by mně nenapadlo, že to jednou tak bude.“

Ke kostelu patří i františkáni. Patron kostela sv. Antonín Paduánský patřil k prvním bratřím sv. Františka. Jeden z prvních farářů byl původně františkán. Ti také stáli i u zrodu obnovy kostela v 90. letech. V 50. letech byli též určeni k likvidaci. Strávili mnohá léta v komunistických vězeních, ale ani to je nezlomilo. Jakoby i přítomnost bratří v kutně Františka z Assisi připomínala něco trvalého, co má v sobě sílu přežít i mnohý těžký zápas. Vzpomínáme všechny naše rodáky. Byli to lidé české i německé národnosti, kteří společně před více než 100 lety začali tvořit dílo, díky němuž my zde můžeme slavit.

Zdá se, že i tento kostel, pro to, co prožil, má být otevřený všem. Má ukazovat na to, že člověk nikdy nesmí ztrácet naději, i když se zdá, že už není. A že existují hodnoty, pro které stojí za to žít, protože je čas ani nepřátele nemají moc zničit. Kostel je místem, kde můžeme nalézt ztišení a pokoj pro naše srdce. Kéž náš ruprechtický kostel je symbolem pro pokoj, smíření a klidné soužití. Kéž tyto hodnoty provází obyvatele Ruprechtic a celého našeho města Liberec minimálně po dalších nadcházejících 100 let. 

br. Bartoloměj OFM

Kostel po výstavbě - 1910. &nbsp Kostel po nástupu komunistů - 1959. &nbsp Kostel v současnosti.

Iniciátor stavby „Spolek pro výstavbu kostela“ v Ruprechticích 20 let sháněl finanční prostředky (významným mecenášem a pozdějším patronem kostela byl továrník z Kateřinek Josef Salomon). Původní návrh názvu kostela zněl „Jubilejní farní kostel císaře Františka Josefa“

1900 - sčítání lidu: Ruprechtice mají 2675 obyvatel a Kateřinky 985 obyvatel

1909 - 1910 - stavba kostela, společné dílo architektů Maxe Kühna (1877-1944) a Heinricha Fanty (1877-1941), základní kámen vysvěcen pražským biskupem Václavem Antonínem Frintou 7. 5.

1910 - kolaudace budov kostela a fary (závěrečná kolaudace a vyúčtování 7. 8. 1911, celkové náklady na výstavbu kostela činí 178 000 K)

18. 9. 1910 - vysvěcení kostela litoměřickým biskupem Josefem Grossem

1911 - Ruprechtice povýšeny na městys, zřízení farnosti Ruprechtice-Kateřinky, 1. duchovní správce farář Josef Koch (po jeho nenadálém zmizení je správou fary pověřen na přechodnou dobu kaplan Ignaz Daume)

1912 - 2. duchovní správce Josef Jahn 1916 - sejmuty 2 zvony (velký 1200 kg, malý 400 kg), odvezeny k přetavení pro válečné využití, dále také odvezeny píšťaly z varhan a další předměty z kostela

1921 - oprava střechy, instalace znějících varhanních píšťal, nákup hudebních nástrojů pro chrámovou hudbu, oprava věžních hodin, nákup elektrických měchů

1928 - slavnostní vysvěcení válečného pomníku - východní strana Kostelního náměstí /pozn. jedná se o dnešní Markovu ulici/

1930 - sbírka na 3. zvon váhy 1465 kg, zvolena zvonová komise svěcení zvonu sv. Antonína při kostelní slavnosti sv. Antonína (z důvodu nedostatku místa v kostele sloužena i polní mše na Kostelním náměstí)

1931 - 700 letá slavnost svatého Antonína Paduánského (červenec 1231 – úmrtí sv. Antonína v Padově) – slavnosti předchází výmalba kostela, uprostřed hlavního oltáře zhotovení nápisu ve zlatě: „1231-700-1931“ a pod křížem nápisu ve zlatě: „Hl. Antonius v. Padua bitte für uns!“ (Svatý Antoníne Paduánský oroduj za nás) darování pravé relikvie sv. Antonína Paduánského (dárce Karl Jäckel z Nových Pavlovic)

1934 - slavnostní vysvěcení nové sochy sv.Alžběty (167 cm, 300 kg, vytesaná do slovenského jemnozrnného vápence, sochařský ateliér firmy „Kunz u. Knobloch“) – jižní strana fary

1935 - 25. výročí vysvěcení kostela – slavnostní mše (kostel vyzdoben stovkami metrů girland, květinová výzdoba oltářů)

1936 - výroba a oprava věžních hodin

1939 - instalace unikátního elektrického zvonového zařízení pro 3 zvony (nový vynález) - automatické sepnutí vyzvánění v určenou dobu Historie kostela sv. Antonína Paduánského v datech 6 - umístění řídícího panelu v zákristii - centralizace světelného a elektrického zařízení pro kostel i faru

1942 - odevzdání zvonů pro vojenské účely (ve farnosti smí zůstat pouze nejmenší zvon), a to: velký Es-zvon (1465 kg, průměr 1320 mm, na přední straně obraz sv. Josefa) a střední zvon, ladění G (600 kg, 90 cm vysoký, průměr 1020 mm, vpředu obraz svaté Matky Boží, tento zvon z r. 1910 byl uchráněn roztavení v 1. světové válce), odvezeny také 3 zvony z kostela U Obrázku

1945 - úmrtí arciděkana Josefa Jahna - ruprechtickou farnost spravoval 32 let, vedl farní kroniku, je pohřben na ruprechtickém hřbitově 3. duchovním správcem se stává prof. D. Otto Blecher

1946 - stavební úpravy na kostele (opravy omítky na věži a štítu, oprava střechy..)

1948 - úřad administrátora ruprechtické farnosti zastává řeckokatolický kněz P. Ondřej Berč (v roce 1950 odsouzen do dolů na Ostravsku, po 2 letech tam umírá)

1950 - sepsán protokol o likvidaci církevních povinností a práv římskokatolického úřadu v Ruprechticích

1950 - 1957 - mše jsou slouženy nepravidelně a stále řidčeji, nastává období devastace kostela

1960 - kostel propůjčen Severočeskému muzeu (přechodné uskladnění exponátů a sbírek)

1965 - uzavřena smlouva o užívání kostela Okresním archivem v Liberci na dobu 50 let

1966 - vybavení kostela vysokými železnými regály s výtahem (používán jako depozitář archívu) - žádost o zbudování astronomické pozorovatelny na věži kostela pro potřeby astronomického kroužků - k realizaci nedošlo

1983 - kostel zastřešen novou měděnou krytinou žádost Okresního archivu o povolení použít části parcely u kostela (zahrady) pro přístavbu další části archivu (1987 vydáno povolení ke geologickému průzkumu, k realizaci přístavby již nedošlo)

1990 - svěřeny farnosti Ruprechtice, Rochlice a Vratislavice do působení bratrů františkánů (na Liberecku působili tajně v té době již 17 let), - administrátorem ruprechtické farnosti se stává P. Antonín Kejdana, začíná pracovat na rekonstrukci zdevastovaných kostelů v Ruprechticích (kostel sv. Antonína Paduánského, kostel U Obrázku - byl od 50. let opakovaně vykrádán a ničen)

1992 - vyklizení kostela Okresním archivem v Liberci (do té doby mše provizorně slouženy na faře), z původního vybavení kostela zbývá dřevěný oltář (rozhodnuto o odstranění), křtitelnice a zvon B vyrobený r. 1922

1993 - práce na opravě kostela (zednické práce, vydláždění kostela, vnější omítky, sociální zařízení, vstupní dveře, vnější omítky farní budovy včetně zateplení. Především zásluhou stavitele Vladimíra Syrovátka a synů), dále rozvedeno elektrické vedení, výmalba kostela, oprava vitrážových oken.

1994 - vrcholí rekonstrukce kostela (za podpory německých přátel, farníků z Halle an der Saale a spousty dalších dárců a pomocníků) - přivezeny varhany z Institutu sv. Bonifáce z Kupferbergu (pomoc sestry Evelýny)

12. 6. 1994 slavnostní znovuvysvěcení kostela litoměřickým biskupem Josefem Kouklem (účast na mši byla vysoká, před kostelem instalována obrazovka s přenosem mše pro ty, kteří se nevešli dovnitř), hudební doprovod dechové kapely z Halle - vznik chrámového sboru (vedení - Jaroslav Patočka, organizuje také koncerty duchovní hudby) - vznik monumentální oltářní plastiky (autor sochař Roman Podrázský z Přibyslavi) - dějiny spásy od prvního hříchu až po seslání Ducha svatého - konání 1. Svatováclavského koncertu (výtěžek věnován na opravu hodin) - chorál „Svatý Václave“ diriguje sbormistr Milan Uherek

1995 - dokončování oprav kostela, svěcení oltáře, uvedení věžních hodin do provozu, přestavba půdy na faře, zvelebení parku kolem kostela, začátek rekonstrukce kostela U Obrázku - počátek tradice štědrovečerních dětských mší v 16 hodin

1997 - vzniká název sboru Zdeňka Glasera – Schola od tří Antonínů (Schola od 3A) - zavěšení 2 lustrů v kostele (původně z liberecké spořitelny) - instalace zrestaurovaného kříže na roh Markovy a Vrchlického ulice, oprava sochy sv. Alžběty v čele fary - P. Antonín Kejdana povolán do Uherského Hradiště, vedením ruprechtické farnosti pověřen P. Tomáš Genrt

1999 - realizace svatostánku Ing.arch. Andrey Šamlové - uvedení Ebenovy mše na počest 70. narozenin Petra Ebena (sám hrál na varhany)

2000 - odbíjení věžních hodin převedeno na elektrický pohon - zhotovení nových lavic do bočních lodí a pod okna (z důvodů velké návštěvnosti mší a tudíž nedostatku místa k sezení)

2003 - návrat P. Antonína Kejdany do Ruprechtic jako administrátora - vznik měsíčníku Obrázek libereckých farností (vydáváním pověřen bratr Felix)

2004 - zakoupeno nové topení (konvektory v kostele, na kůru infrazářiče), nainstalováno vytápění lavic, v kostele nová křížová cesta od výtvarnice Radany Parmové

2005 - založeno občanské sdružení „Ruprechtické farní sdružení“ s cílem vybudovat denní stacionář pro seniory

2007 - křížová cesta R. Parmové nahrazena novou křížovou cestou Bedřišky Znojemské, oprava prasklých a vypadlých tabulek skla z vitrážových oken, instalace nového ozvučení kostela

2008 - instalován indukční poslech pro nedoslýchavé, zahájení stavby stacionáře v dolní části zahrady, nátěr omítek kostela z věže plošiny

2009 - odchod varhaníka Jaroslava Patočky do hlavního kostela, varhaníkem se stává Pavel Riss, mše také doprovází Schola od 3A, - otevření a vysvěcení denního stacionáře pro seniory - administrátorem ruprechtické farnosti se stává Bartoloměj Černý - vznik obecně prospěšné společnosti Hospicová péče sv.Zdislavy - oprava studánky u kostela U Obrázku (po ničivé vichřici se otevírá prostor okolo studánky) i ve spolupráci s „Ruprechtickými sousedy“

2010 - ustaven přípravný tým, který má na starosti koordinaci příprav oslav stoletého výročí vysvěcení kostela Více informací z historie včetně fotografií i dochovaných dokumentů bude možné shlédnout na připravované výstavě, která se uskuteční v prostorách kostela sv. Antonína Paduánského v Ruprechticích ve dnech 18. - 20. 6. 2010

Zdroje: kronika farnosti Ruprechtice, diplomová práce Jana Dostalíka Architekt Max Kühn, časopis Obrázek libereckých farností