Zemřel bratr Felix Stanislav Slouka

V křesťanské naději a ve víře v Pána života oznamujeme, že br. Felix Stanislav Slouka OFM dovršil svůj život náhle v úterý 12. září 2023, den po svých 75. narozeninách, krátce po 30. výročí svých prvních řeholních slibů, v domě bratří františkánů v Liberci Ruprechticích.

Za jeho život poděkujeme při zádušní mši svaté v kostele sv. Antonína Paduánského v Liberci Ruprechticích v pátek na památku P. Marie Bolestné 15. září 2023 v 11.00.

Poté bude uložen do hrobu bratří na hřbitově v Liberci Ruprechticích.

bratři františkáni
švagr Zdeněk
neteř Růženka s rodinou
synovec Zdeněk s rodinou
jménem veškerého příbuzenstva

Medailon

Narodil se 11. září 1948 v Brně, křestní jméno Stanislav zdědil po otci, jenž byl stejně jako matka učitel. Po třech letech se narodila ještě mladší sestra. Dětství prožil poblíž Brněnské přehrady ve Veverské Bítýšce.

V červnu 1967 absolvoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Brně, obor měřicí a řídicí technika. Jak bylo pro něj dost typické, všechny čtyři maturitní zkoušky složil na výbornou. Následná studia na elektrotechnické fakultě Vysokého učení technického v Brně, obor kybernetika a sam. počítače, završil promocí v roce 1972. Poté nastoupil jako programátor na Federálním ministerstvu vnitra v Praze. Od roku 1981 pracoval jako systémový programátor v Podniku výpočetní techniky v Praze a v letech 1990-91 ve stejném zařazení na Českém statistickém úřadu v Praze Karlíně. Tehdy i později byl členem některých odborných organizací, jako Jednoty českých matematiků a fyziků, České kybernetické společnosti a České botanické společnosti.

V den svých narozenin 11. září 1991 požádal o přijetí do Řádu bratří františkánů, kde začala nová část jeho života. Po období postulátu v brněnské komunitě absolvoval v roce 1992/93 noviciát v Moravské Třebové, při obláčce dostal řeholní jméno Felix. První sliby složil v Moravské Třebové 28. srpna 1993, slavné sliby pak 22. srpna 1998 v Praze. Na podzim roku 1993 zahájil studium na teologické fakultě UK v Praze. V červnu 1998 promoval a získal titul magistra teologie. Jeho touha po kněžství se však nenaplnila, a tak zůstal ve františkánské provincii bratrem laikem. Od července roku 2000 až do své smrti pobýval v komunitě bratří v Liberci, nejdříve v domě Na Perštýně, později v Ruprechticích.

V komunitách vždy využíval své zkušenosti a znalosti z oboru počítačů, takže se snažil
zdokonalovat např. zkatalogizování provinční knihovny v Praze, pomáhal technicky při
rozbíhání časopisu Poutník, později léta editoval a tisknul provinční zpravodaj a některé časopisy.

Hodně času věnoval pořizování kopií předválečné katolické literatury, kterou pak volně zpřístupňoval na internetu, podařilo se mu zkompletovat i mnoho katolických časopisů z různých knihoven.

Příkladný byl v plnění řeholních povinností, zvláště účastí na společné modlitbě i dalších bodů denního řádu. Až do své smrti se věrně staral o otevírání kostela sv. Antonína a přípravu na mši svatou, na ni nachystal i těsně před svou smrtí. Mnoho času věnoval také přímluvné modlitbě za lidi ve svém okolí, o jejichž starostech věděl.

V posledních letech byl velmi omezen kvůli zhoršujícímu se zraku, breviář se modlil už jen zpaměti. I tak se ale snažil plnit své povinnosti i pokračovat, se soustavností sobě vlastní, v projektu Libri nostri.

Jeho srdce se zastavilo cestou na mši svatou den po završení 75 let života a krátce po 30. výročí prvních řeholních slibů.